|
|
Kognitivní schopnosti u plazů: individuální schopnost učení vs. mezidruhové srovnání
Víšková, Linda ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Kverková, Kristina (oponent)
Kognitivní schopnosti "plazů" byly dlouho opomíjeným tématem ve srovnání s výzkumem kognice u dalších dvou skupin tetrapodů - savců a ptáků. V poslední době se však poměrně hojně začaly objevovat práce, které testují vybrané aspekty různých kognitivních schopností právě u "plazů". V této práci byly identifikovány jednotlivé typy zkoumaných kognitivních úloh (zaměřených na numerické schopnosti, prostorové učení, reverzní učení, vizuální diskriminaci, sociální učení, "problem-solving" či operantní podmiňování) a dále podrobně rozebrány metody jejich testování u "plazů". Následně byly pro přehlednost v rámci parafyletické skupiny "plazů" vymapovány dané kognitivní schopnosti pro jednotlivé čeledi (i konkrétní druhy) na fylogenetický strom. Obecným problémem byl v některých pracích menší počet testovaných jedinců (minimum 1, maximum 559, medián 15) vzhledem k často velkému počtu studovaných faktorů (minimum 1, maximum 14, medián 4) a široké interindividuální variabilitě v kognitivní performanci. Ačkoliv množství prací o kognitivních schopnostech "plazů" v posledních deseti letech stoupá, kvalitativní analýza naznačuje výskyt jednodušších typů kognice. Kvantitativní či fylogenetickou analýzu kognitivních schopností "plazů" zatím znemožňuje malé taxonomické pokrytí a nesjednocená metodika testování. Nyní...
|
|
|
Reakce ptáků vůči pestřenkám (Syrphidae) a jejich modelům (Aculeata)
Truhlářová, Marie ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Batesovská mimeze je antipredační strategií, kdy neškodný druh (mimetik) napodobuje nebezpečný model svým vzhledem. Fenoménem v rámci Batesovské mimeze jsou tzv. nepřesní mimetici. Předpokládali bychom, že v evoluci Batesovští mimetici budou selektováni směrem k dokonalejšímu napodobení modelu, ale u některých druhů je napodobení velmi slabé. Cílem této práce bylo ověřit reakce přirozených predátorů na typické Batesovské mimetiky s často nedokonalou mimezí, tj. pestřenky (Syrphidae) a ověřit některé z hypotéz, které se pokouší nedokonalou mimezi osvětlit. V rámci této práce jsme provedli dva experimenty, ve kterých byla modelovým predátorem sýkora koňadra (Parus major). První experiment byl na téma vlivu diverzity modelů na kategorizaci a generalizaci pestřenek predátorem. Sýkory byly rozděleny do dvou skupin, kdy první skupina dostávala kořist s vysokou diverzitou modelů (10 druhů z řádu Hymenoptera) a druhá skupina s nízkou diverzitou modelů (2 druhy z řádu Hymenoptera). Experiment měl dvě fáze, kategorizační, kdy se sýkory učily rozeznávat jedlou a nejedlou kořist a generalizační, kdy sýkory generalizovaly zkušenost z kategorizačního učení na novou kořist. Jedlou kořist představovaly mouchy z řádu Diptera, nejedlou představovaly modely (především vosy z řádu Hymenoptera) a novou kořist...
|
|
| |
|
|
Mezidruhové srovnání sociálního učení potravních averzí u sýkor
Mitlenerová, Barbora ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Sociální učení u zvířat je často zkoumanou problematikou, u ptáků nevyjímaje. Mezi podrobně studované druhy pěvců patří sýkory koňadry. Pro tento experiment byly zvoleny jako modeloví ptáci další druhy sýkor - dospělci a mláďata modřinek (Cyanistes caeruleus) a uhelníčků (Periparus ater). Byl zjišťován vliv sociálního učení u těchto druhů na vznik averze vůči varovně zbarvené (aposematické) kořisti. Ptákům byly předkládány papírové siluety ploštic v červené a zelené barevné variantě s nalepenou larvou potemníka moučného zespodu. Jedna varianta byla vždy jedlá a druhá nejedlá, namočená v hořké látce. Část sýkor měla možnost pozorovat poučeného tutora téhož druhu, jak volí jedlou variantu kořisti a nejedlou odmítá. Následně proběhlo individuální diskriminační učení pokusných jedinců, při kterém měli na výběr obě barevné alternativy. Druhá část ptáků tutora nemohla sledovat a učila se pouze individuálně. Poté všichni prošli paměťovým testem. Testovali jsme, jestli má sociální informace stejný vliv na dospělé i mladé ptáky a zda se dají nalézt rozdíly mezi zkoumanými druhy. Zjistili jsme, že oba dva druhy sýkor vyřešily správně při diskriminačním učení stejný počet kol a nebyl též prokázán rozdíl v úspěšnosti u dospělých ptáků a mláďat. Diskriminační učení bylo přítomností tutora ovlivněno pouze u...
|
|
|
Vliv typu diskriminační úlohy na rychlost a efektivitu diskriminačního učení vůči aposematické kořisti u ptačích predátorů
Jůnová, Lenka ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Predátoři se při učení rozlišovat jedlou kořist od nejedlé mohou v přírodě setkat s jednotlivými typy kořisti postupně nebo s více typy najednou. Při testování diskriminačního učení ptačích predátorů v souvislosti s aposematickou kořistí se používají experimentální uspořádání zaměřené na sekvenční i simultánní předkládání kořisti. Mohou se lišit mírou obtížnosti pro predátora, což může ovlivnit výsledky testů, efektivita diskriminačního učení v sekvenčních a simultánních úlohách však ještě nebyla přímo experimentálně porovnávaná. Testovali jsme vliv typu diskriminační úlohy na efektivitu učení vyhýbat se aposematické kořisti a účinnost zapamatování si averze u dospělců i mláďat sýkory koňadry (Parus major), a to ve dvou typech sekvenční úlohy (pravidelné a náhodné) a v jednom typu simultánní úlohy (arénové). Ptáci se učili první den rozeznávat jedlou a nejedlou uměle vytvořenou kořist a druhý den se v paměťovém testu zjišťovala míra zapamatování si averze. Diskriminačním podnětem byla barva (alternativně červená/zelená) nebo vzor (alternativně skvrny/pruhy). Výsledky experimentu ukázaly, že sýkory se naučily diskriminovat lépe pomocí barvy než pomocí vzoru. Dospělé sýkory se naučily diskriminovat lépe než mláďata, a to nezávisle na typu úlohy. Vliv věku a pohlaví se projevil jen u některých úloh....
|
|
|
Role sociálního učení při vytváření averze vůči aposematické kořisti u ptačích predátorů
Bělová, Magdalena ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Vliv sociálního učení v různých kontextech je studován u mnoha živočišných druhů. V naší práci jsme se zabývali vlivem sociálního učení na vznik averze vůči aposematické kořisti. Modelovým ptačím predátorem byly adultní a juvenilní sýkory koňadry (Parus major), u nichž je již poměrně dobře prostudováno averzivní učení ve vztahu k aposematické kořisti. Jako umělá kořist byly použity červené a zelené papírové siluety ploštic s vespod nalepenou larvou potemníka moučného (Tenebrio molitor) namočenou buď ve vodě, nebo v roztoku chininu. Jako jedinci předávající sociální informaci byli použiti konspecifičtí demonstrátoři dvojího typu - naivní ptáci předvádějící averzivní reakci při kontaktu s nejedlou kořistí a poučení ptáci, kteří jedlou kořist úplně odmítali. Testován byl vliv obou typů demonstrátorů na průběh diskriminačního učení. Zjišťovali jsme, zda se vliv sociálního učení liší u dospělců a u ptáčat. U dospělých ptáků mělo vliv sledování poučeného demonstrátora, a to na počáteční fázi diskriminačního učení. Testovaní ptáci, kteří sledovali tohoto demonstrátora, neodmítali nejedlou kořist úplně, ale počet kol, ve kterých správně diskriminovali mezi jedlou a nejedlou kořistí byl na počátku diskriminačního učení průkazně vyšší než u skupiny s naivním demonstrátorem a skupiny bez demonstrátora. Ptáci...
|
|
|
Vzájemný vztah výkonnosti v principiálně různých kognitivních testech: diskriminační učení vs numerické schopnosti a vliv sociálního postavení ve skupině
Kovácsová, Denisa ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Absolutní početnost (AP) je numerická schopnost, při které je rozlišován konkrétní počet. AP nebyla u holubů (Columba livia) dosud testována. V této práci na rozlišení konkrétního počtu "tři" z poměru 2 vs. 3 bylo testováno celkem šest jedinců: dva holubi na "touch screenu" a všech šest pomocí otevírání mističek zakrytých diskriminovanými stimuly. Ani v jednom testovacím prostředí holubi nedosáhli požadovaného kritéria 70 % (odpovídali s úspěšností cca 30 - 65 %). Byla tedy vytvořena mixovaná prezentace jako kontrola velikosti, pozice a tvaru diskriminovaného stimulu. Bylo také analyzováno, zda holubi nepoužívají alternativní strategie. Úspěšnost v AP byla rovněž porovnána s předchozími diskriminačními úlohami (Kocourková, 2016) v obou prostředích (diskriminace redukovaného černého a bílého stimulu na víčku a diskriminace černé a bílé plochy ve tvaru kruhu v boxu). Bylo zjištěno, že holubi se během stejného počtu pokusů, který potřebovali k pochopení předchozí diskriminační úlohy, nedokázali za stejných podmínek naučit rozeznat dva a tři stimuly. Při odpovídání na stimuly s jednou výjimkou nepoužívali alternativní strategie. Na výkon holubů nebyl zjištěn vliv sociálního postavení ve skupině. Klíčová slova: Columba livia, numerické schopnosti, absolutní početnost, diskriminační úlohy, sociální...
|
|
| |
host ::
RSS.